O (ne)obyčejném adventním rockovém koncertu skupin Simulantenbande a Corvus quartet

Týden před Mikulášem v sobotu 30. listopadu 2013 vkročila skupina Simulantenbande v téměř plně zaplněném refektáři Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře do jiné dimenze.

Když jsem si poprvé přečetl pozvánku - plakát na tento koncert, tak první, co mě napadlo (a možná, že nejen mě) bylo: „Jak se snese nebo popere klasický komorní soubor - smyčcové kvarteto s drsným rockovým projevem bigbeatové skupiny?" Odpověď je v jednom slově: „NÁDHERNĚ!"

Na podium přišla na začátek koncertu před obecenstvo nesimulovat, ale hrát Simulantenbande.

Zpěvák skupiny Petr Vojtíšek na úvod uvedl, že tento adventní koncert bude atypický - bude se na něm hrát blues, rock a beat... Blok bluesových skladeb začal Johnsonovým Sweet home Chicago a přes Mayallova medvěda (The Bear), Little red rooster(a) od Rolling Stones, W. Dixonovu a M. Watersovu skladbu I want to be loved, Love in vain od R. Johnsona a Rolling Stones, skončil skladbou Ain´t got you od jejich oblíbené skupiny Yardbirds.

Před posluchači je briskně vystřídal Corvus quartet (ve složení Libor Ježek - 1. housle, Petr Vrána - 2. housle, Petr Klas - viola a David Matoušek - violoncello), doplněný o trubku (Lubomír Hron) a saxofon (Pavel Merta), tedy „Corvus zwei Bonus", jak vtipně pronesl Petr Vrána, který aranžoval všechny skladby hrané Corvusem. Zvuk souboru doplněný v některých skladbách o zmíněné dva dechové nástroje byl potom plnější a barvitější.

Corvus quartet zahrál v první části svého vystoupení mj. dvě skladby od G. Gershwina a tři skladby od Jaroslava Ježka, přičemž před přestávkou zazněla specifická interpretace písně Klobouk ve křoví. Po přestávce přešlo šest muzikantů ke skladbám moderních žánrů včetně dnes již klasické Let It Be od Beatles. Následovalo Sedm statečných od Elmera Bernsteina, v jejímž průběhu mohlo části publika i jemně zamrazit v zádech. Poslední tři interpretace byly vyvrcholením samostatného vystoupení Corvusu: jednalo se o Bohemian rapsody od Queen, Deep Purplovský Smoke on the water a směsi z melodií televizních večerníčků, během níž se na obličeji návštěvníků objevovaly úsměvy.

A opět se před očima diváků objevili „Simulanti". Ocitnuli jsme se ve zlaté éře rocku, tedy po česku „bigbítu" let šedesátých a sedmdesátých. Simulantenbande hrála převážně skladby složené nebo hrané kapelou Rolling Stones. Procítěně Petrem zazpívaná jejich pomalejší píseň I´m free plasticky dokreslila předvánoční atmosféru koncertu. A při vypalovačce Sympathy for the devil „se vyřádili" všichni Simulanti, zejména oba kytaristé - Pavel Jun a Jarda Hovorka. Bylo nejen slyšet, ale i vidět, že si to chlapci (s věkovým průměrem něco málo pod 60) opravdu užívají.

Zlatou tečkou na závěr byl společný přednes tří skladeb v úpravě Petra Vrány, při nichž se bravurně doplnily přednosti obou vystupujících - odlišných hudebních těles a jimi interpretované muziky.
Jednalo se o skladby As tears go by od Rolling Stones, zvukově optimalizované provedení Riders on the storm od Doors a zejména závěrečná „stounovská" skladba ve stylu country Sweet Virginia, při níž se do taktu roztleskala většina přítomných posluchačů.

Než se kdo nadál, uplynuly více jak dvě a půl „hoďky", zazvonil (obrazně) zvonec a koncertu byl konec.

1.12.2013
Justing

 

Autor: JuSting Vydáno: 2.12.2013 16:53 Přečteno: 1214x

Formát pro tisk